Best New Horror 1 - Robert R.McCammon: "Pin"

Opět v sobě cítím vzedmutí zájmu o hororové povídky (ne že by mě za poslední rok nějak významně opustil), a jelikož se mi nedávno podařilo sehnat další díly z řady Best New Horror (z existujících 22 mám momentálně 16), rozhodl jsem se, že je začnu číst. Tedy nebudu přeskakovat, vybírat si povídky ke čtení podle délky a nálady, ale přečtu komplet první svazek tak, jak ho Stephen Jones a Ramsey Campbell sestavili, zkusím odhalit, jak funguje antologie vytvořená dvěma profesionály, a zjistím, jak na tom byl povídkový horor koncem zlatých osmdesátých let (antologie pokrývá rok 1989, je z roku 1990 a rok nato vyhrála World Fantasy Award a British Fantasy Award).

Z obálky se zubí upír od Lesa Edwardse. Do pokoje (světa) vtrhává nový vydavatelský fenomén...

Po sedmistránkovém úvodu o stavu angloamerické produkce v roce 1989 (ve 22. díle z roku 2011 má úvod už 105 stran) antologii otevírá psychoterror od Roberta M. Cammona "Pin" ze sbírky Blue World (u nás z ní vyšly "Noční stíny" v Hlasu krve). V kostce jde o drtivý, nemilosrdný proud myšlenek šílence, který si chce špendlíkem propíchnout oko, aby nahlédl do vnitřního slunce, a s jeho září v těle se pak vydal s puškou do blízkého McDonaldu...

McCammon pochází z Alabamy a dá se řadit do jižanské literatury (pro kterou mám slabost od kurzů americké literatury na UP...mezi lidi jako Flannery O'Connorová, Harry Crews, Fred Chappell a třeba Joe R. Lansdale). "Pin" sice není nijak místně vymezen, ale je tam ta přízračná jižanská grotesknost, krutost, role kazatelství, boj dobra se zlem, peklo...

"Pin" je krátký, drsný, nekompromisní, "relentless" rozjezd...jako by před vnořením se do antologie tohoto typu bylo třeba si obrazně vypíchnout oči před běžností a teprve pak se pohroužit, se změněným vědomím, do fantazie spisovatelů...