M. John Harrison - The Great God Pan

Antologie Prime Evil, jeden z pilířů povídkového hororu z roku 1988.

 

Povídka z roku 1988, z antologie Prime Evil sestavené i u nás známým Douglasem E. Winterem (např. doslovy k Barkerově Noční rase nebo Ketchumově Po sezoně). Česky vyšla jako "Mocný Bůh Pan" v The Year's Best Horror Povídky 2, ale tam jsem ji nečetl, na tohle vydání s motorkou na obálce se, ehm, necítím.

Povídka je to poměrně nesnadno uchopitelná, úhořovitá, zároveň hodně dráždivá, sytá a smyslná, občas bývá řazena do tzv. "nového hororu" (viz např. antologie Petera Strauba Poe's Children).

Straubova antologie Poe's Children z roku 2008, pokus uvést v mainstreamovém nakladatelství povídky tzv. nového hororu, hororu s vyššími literárními ambicemi.

Trojice přátel středního věku (muž a žena - teď rozvedení - a jejich kamarád, vypravěč) se potýká s důsledky okultního experimentu, který v šedesátých letech jako studenti uskutečnili na jarní louce pod vedením jistého Sprakea. Teď, po dvaceti letech, se v jejich rozvířených vnitřních světech (a v Pleromě, do níž při experimentu nahlédli) začíná něco dít. Seznamují se s nadpřirozeným dědictvím, které si s sebou už dvacet let nesou, sdílí své ztráty.

Popisy, výběr scén, náznaky, co si z experimentu přinesli do života, všechno je to velice silné, byť příběh musí člověk skládat jako puzzle, protože se tu prolíná minulé a současné dění a k tomu sny, ale v tomto případě mi tahle autorská „nevstřícnost“ nevadila.

Sebrané povídky M. Johna Harrisona včetně "The Great God Pan" (Gollancz, 2004)

Harrison povídku nazval podle Machenovy slavné novely "The Great God Pan" (bohužel český překlad názvu se liší) a je s ní v dialogu. Analýza obou těchto sofistikovaných textů a jejich srovnání by podle mě vydaly na celou dizertaci. Pro mě jedna z nejsilnějších věcí, co jsem za posledních několik let četl...

České vydání Machenova "Velkého boha Pana" (Aurora 1993)

Harrison tu píše podobně jako v pozdních románech a povídkách z Viriconia, takže kdo měl s jeho stylem problém tam, tady s ním bude nejspíš zápasit podobně. Povídku GGP o několik let později rozvedl do románu The Course of the Heart... ten jsem zatím nečetl. Podobným námětem okultního experimentu a jeho dozvuků v životě jeho účastníků se zabývá i už zmíněný Peter Straub v A Dark Matter (2010).

Kolekce dvou Harrisonových románů, okultní The Course of the Heart - podle povídky "The Great God Pan" - a spíše sci-fi Signs of Life (Gollancz, 2005)